Loading...

Martin Haniak hodnotí sezonu: Rozsáhlý rozhovor o radosti z poháru, náročném jaru i budoucnosti týmu

Premiérová sezóna Spartaku Kbely v nejvyšší pražské soutěži je za námi – a byla to jízda. Po skvělém podzimu, trochu kostrbatějším jaru, ale hlavně s vítězstvím v Pražském poháru a postupem B-týmu do 1. B třídy je na co vzpomínat. V rozsáhlém rozhovoru jsme s hlavním trenérem Martinem Haniakem probrali celou sezónu – mluvili jsme o proměnách v kabině, bolestech jarní části, radosti z finále, nových hráčích i o tom, co klub čeká dál.

  1. Premiérová sezona ve Veolia Pražská teplárenská přeboru. Jak ji hodnotíte?

Za mě osobně – a myslím, že to cítí i hráči – hodnotíme sezonu určitě pozitivně. Podzim byl skvělý, jaro v soutěži o něco slabší, ale je potřeba to brát v kontextu událostí, které se během zimy odehrály. Navíc soupeři na nás po podzimu začali přirozeně více reagovat. Výhra v Pražském poháru byla nádherným vrcholem celé sezony.

  1. Co byl pro vás nejemotivnější moment sezony?

Jsem emotivní člověk, takže těch momentů bylo víc, ale rozhodně nejvíc mě zasáhl proměněný poslední pokutový kop Jirky Vokouna ve finále poháru a následné monumentální šílenství, které s našimi fanoušky propuklo. Troufnu si tvrdit, že na tenhle okamžik – a vůbec na celé vítězství v poháru s tou nádhernou atmosférou, kterou Kbeláci vytvořili – se bude ještě dlouho vzpomínat. V jednu chvíli nebylo na hřišti slyšet ani hráče, ani mě směrem k nim. No paráda. Přeju si, aby to nebyl poslední takový moment.

  1. Po podzimu jste skončili na třetím místě, na jaře se týmu tolik výsledkově nedařilo. Čím si to vysvětlujete?

Tohle je potřeba vnímat v širších souvislostech. První věcí je, že se během zimní pauzy – po náročném podzimu, kdy jsme ještě dohrávali odložené kolo poháru a zápas se Spoji – začala trochu měnit chemie týmu. Kluci odehráli fantastický podzim. Po slabším rozjezdu jsme po výhře na ČAFC rozjeli sérii 8 výher a 2 remíz. Všechny zápasy byly těžké, ale tým se semkl, změnili jsme styl hry a obrovskou roli v tom sehrál skvěle hrající Kuba Panýrek, kterého ostatní perfektně doplňovali.

Bohužel během zimy některé věci nabraly jiný směr – Kuba se od druhého jarního kola nejprve zranil a následně svou činnost v týmu, věřím že jen dočasně, přerušil. Tým na to musel v rozehrané soutěži reagovat. A nahradit takového hráče prostě není jednoduché. Chyběla nám jeho schopnost přechodu 1 na 1, rychlost, práce s míčem, sebevědomí… Šanci dostali jiní, ale chvíli jsme se gólově hledali.

Navíc se zranil i jeho brácha Tomáš Panýrek a najednou jsme hráli v úplně jiném složení. V útoku se střídali Dominik Klinka, Mykola Kril, Prokop Urbanovský, který se i střelecky prosazoval a částečně i Michael Houdek. Postupně jsme se do toho gólově dostávali, ale kluci si na sebe museli zvyknout. K tomu se přidala další zranění, a celkově bylo jaro náročnější. V jednu chvíli nám oproti konci zimní přípravy chybělo až deset hráčů.

Druhou věcí bylo, že jsme si stanovili jako cíl postup B-týmu, takže hodně hráčů vypomáhalo i tam. Klobouk dolů, bylo to pro ně extrémně náročné, ale zvládli to.

A třetí – a vlastně nejkrásnější – důvod byl ten, že jsme obrovsky toužili vyhrát Pražský pohár. A povedlo se to. Fantastický zážitek, který rezonoval nejen ve Kbelích.

  1. Nakonec můžete celou sezonu hodnotit pozitivně. Šesté místo jako nováček, titul pro B-tým, výhra v poháru… Dalo se udělat víc?

Víc se dá vždycky, pokud se sejde víc okolností a faktorů. Ale podle mě se Spartak v posledních sezonách posouvá správným směrem. Všechno ale musí stát na reálných a zdravých základech. Naši hráči nejsou profesionálové – i když řada z nich se tak chová a na zápasy i tréninky se tak připravuje.

Opět se vracím k tomu, že pro mě je důležitá zdravá a pozitivní identita celého klubu. Propojení kategorií, podpora – finanční i fanouškovská – to všechno hraje roli. Co se týče A-týmu, bodový polštář z podzimu nám umožnil soustředit se na pohár a na B-tým. Některé zápasy Áčka tím byly objektivně ovlivněné, ale kluci odehráli všechno, jak nejlépe mohli. Někteří zvládli během jednoho týdne středu pohár, sobotu béčko a v neděli áčko. To je brutální zátěž, ale dokázali uhrát dvě výhry a remízu. Tím ukázali, jaký mají charakter a jak moc jim na klubu záleží.

  1. V čem bude nyní spolupráce jiná, když B-tým postoupil do vyšší soutěže?

Především bych chtěl říct, že spolupráce s trenérem Tondou Šoporem je výborná. Komunikujeme, řešíme hráče, taktiku, a navzájem si děláme oponenturu nebo podporu během zápasů. Věřím, že spolupráce mezi Áčkem a Béčkem bude dál fungovat stejně – důraz bude kladen na vytěžování hráčů A-týmu, ale Béčko bude mít svoji vlastní kostru týmu. V případě, že některý hráč z B-týmu udělá výkonnostní progres, dostane šanci i v procesu A-týmu. Uvidíme, co ukáže samotná sezona.

  1. Oddechl jste si hodně, když to B-tým v posledním kole dokázal?

Určitě ano. Stanovili jsme si to jako jeden z hlavních cílů, a po skvělém jaru se to podařilo. Každý týden jsme s Tondou pracovali na přípravě týmu, vhodně doplňovali hráče z Áčka a snažili se zvládnout každý zápas. A povedlo se to. Pro B-tým je 1. B třída výborná soutěž a pro Áčko je to ideální platforma pro vytěžování hráčů. Hráčům moc gratuluji – odvedli kus práce.

  1. Brzy nás čeká los 1. kola MOL Cupu, koho si ve Kbelích přejete?

Upřímně – ani nevím, kdo přesně bude v osudí. Každopádně si přejeme zvládnout předkolo a pak doma přivítat nějaký věhlasný klub, který by pomohl zaplnit kbelský stadion. A ten je opravdu velký. Už když jsem vedl dorost, měl jsem takové tajné přání – vidět ten stadion plný. Myslím, že 3 000 lidí by se tam vešlo. Přivítat ve Kbelích nějaký z pražských ligových týmů by byl pro nás – a hlavně náš média tým – parádní zážitek. (úsměv)

  1. V zimě nás posílila řada hráčů – Dominik Klinka, Lukáš Lisa, Jakub Novák nebo Michael Houdek. Jak hodnotíte jejich jaro? 

Za všechny jsem rád. Všichni do týmu dobře zapadli. Nejtěžší to měl Michael – nejen kvůli jazykové bariéře, ale i kvůli vážnému zranění z podzimu, které mu zbrzdilo návrat do plného tréninku i zápasů. Ale jeho péče o tělo a přístup jsou skoro profesionální. Hlavní je, aby byl zdravý – víme, že je to velký hráč, a jeho čas určitě přijde.

Kuba Novák je osobnost. Moc toho nenamluví, spíš pozoruje a vnímá okolí, ale když něco řekne, má to váhu. A má i specifický suchý humor, který mě baví.

Lukáš Lisa je vyzrálý gólman, osobnost, kterou chcete mít v týmu. Svými výkony na jaře jednoznačně pomohl i k postupu B-týmu.

A Dominik – náš „Angelito“ – během zkoušky rychle přesvědčil. Na jaře odehrál velkou porci minut, sám chtěl navíc pomáhat i v béčku. Ač postavou nevypadá, kluci poznali, že opravdu umí. Budeme rádi, když u nás zůstane. Musí zůstat pokorný a chtít se dál posouvat. Věřím mu.

  1. Blíží se další přestupové okno. S jakou ambicí do něj půjdete? 

Ambice je jasná – jako každý půlrok chceme doplnit A-tým správnými lidmi a co nejlépe nahradit ty, kteří odcházejí nebo končí. Máme už nějakou zkušenost a víme, jak tým citlivě doplnit. Vždy jde o to najít rovnováhu mezi výkonností, charakterem a tím, jak daný hráč zapadne do kabiny.

Do letní přípravy by se měli zapojit dva hráči, s dalšími jsme v jednání. Jak už to bývá, postupem přípravy se mohou objevit i hráči z vyšších soutěží, kteří odpadnou z třetích nebo čtvrtých lig. Máme jasně definované pozice i požadavky na kvalitu a charakter – a pokud se ozve někdo, kdo tyto kritéria splňuje, není problém, aby cesta do týmu vedla i opačně. 

  1. Hráči nyní mají volno, ale kdy se sejdete k letní přípravě?

Hráči měli ještě nějaké týmové „povinnosti“ – vlastní dokopnou, a v pondělí 16. června měli i celoklubovou dokopnou s mládeží. Ale to už je ta pohodovější část sezony. Kluci dostanou volno do 14.7., kdy se sejdeme. První část volna bude úplné vypnutí, ale ve druhé části dostanou kondiční plán, který budou plnit, aby byl nástup do přípravy zvládnutelnější.

  1. Jaké budou cíle do další sezóny?

Cíle budou opět ty nejvyšší možné. Základem všeho zůstává vnitřní síla týmu. Opět bude hodně záležet na vstupu do sezóny, prioritou bude zvládnout co nejlépe podzim. Věřím, že kluci zůstanou hladoví a noví hráči se rychle adaptují a pomůžou tým táhnout. Znovu se zapojíme do Pražského poháru, a co se týče MOL Cupu – uvidíme, jak se to vyvine a jak se to sejde.

Za úspěch ale budeme považovat i to, když se nám bude dařit dál přitahovat fanoušky na stadion. Neméně důležitým cílem pro nás jako klub je také zlepšování a rozšiřování zázemí a ploch. V tomhle směru odvádí obrovský kus práce Tomáš Haniak, který se těmhle zásadním věcem věnuje a věřím, že to dotáhne do dobrého konce.

Všem hráčům, funkcionářům, podporovatelům, sponzorům a hlavně našim fanouškům moc děkujeme za podporu během celé sezóny. Já osobně přeju všem klidné léto – a těším se, že se brzy zase potkáme na fotbale ve Kbelích.