„Byl jsem na svém vrcholu, ale bylo těžké se prosadit do nejvyšší soutěže.“ – Rozhovor Petera Konadu pro magazín Černobílí

Rozhovor vznikal do magazínu Černobílí 23. 11. 2024

Peter Konadu, naše letní posila, má za sebou zajímavou cestu. Rodák z Kumasi se fotbalu věnuje od útlého dětství, přičemž jeho kariéra ho zavedla přes Čínu až do Evropy. V rozhovoru se s námi podělil o své začátky, vliv bratra, který působil v akademii Manchesteru City, zážitky z působení v zahraničí i o své dojmy z aktuálního angažmá ve Kbelích. Jak se vypořádal s výzvami, co ho motivuje a jaké má ambice pro tuto sezónu? Čtěte dál!

Vzpomínáš si na moment, kdy jsi poprvé obul kopačky? Jak vypadaly tvé začátky kariéry v Ghaně?

Pocházím z komunity v Kumasi v Ghaně, kde je fotbal jednou z nejdůležitějších aktivit pro mládež. Nepamatuji si, kdy jsem si poprvé nazul kopačky. Vím, že jsem byl velmi malý a pořád běhal za sourozenci na fotbalové hřiště. No a vše to začalo, když mě můj bratr Tom představil jednomu z fotbalových klubů v naší komunitě a já začal trénovat a makat s nimi.

Tvůj bratr už stabilně hraje první švédskou ligu. Pokud se nepletu, žil jsi taky nějaký čas ve Švédsku. Zamířili jste oba z Afriky přímo do Skandinávie?

Můj bratr stále cestoval do Evropy na různé fotbalové turnaje. Hrál za Renounce Football Academy v Ghaně. Nakonec se přestěhoval do Anglie, kde měl možnost hrát a trénovat v akademii Manchesteru City, zatímco tam studoval, ale já jsem v té době byl stále v Ghaně.

Jaký vliv na tebe má tvůj bratr? Probíráte spolu často zápasy a různé momenty?

Můj bratr je pro mě velkým vzorem kvůli jeho fotbalové kariéře. Setkal se s mnoha fotbalovými osobnostmi a hodně mě toho naučil. Snažím se od něj učit jako od profesionálního fotbalisty a bratra. Často spolu probíráme zápasy, ale samozřejmě se bavíme i o jiných různých věcech (směje se).

Jak často se s bratrem navštěvujete?

Navštěvuji svého bratra dvakrát, třikrát ročně podle času. Někdy přijíždí bratr na návštěvu ke mně během mezinárodních přestávek, ale v poslední době jezdí spíše on za mnou a hlavně kvůli krásám České republiky (směje se).

Jaké to pro tebe bylo opustit Afriku? Jak vzpomínáš na své první roky v zahraničí?

Odjet z Ghany a ještě k tomu sám nebylo snadné, zvláště když jsem mířil do země, kde Angličtina není primárním jazykem a kde je kultura zcela odlišná. Tou zemí byla Čína. Strávil jsem tam rok, než jsem se přestěhoval do Evropy, konkrétně do Švédska za bratrem. Přijel jsem do Švédska v létě a byl jsem šťastný. Bratr mě po několikahodinovém letu vzal do svého klubu, představil mě v šatně svému trenérovi a spoluhráčům. Byl to skvělý zážitek.

Co pro tebe bylo nejtěžší? Na co sis v Evropě nejvíce zvykal?